Balbínovou poetickou hospůdkou se nesl „nový emocjonální šanzón" - ve
středu 2. března tu vystoupila skupina Ta Jana z Velké Ohrady jedním ze
svých pravidelných měsíčních koncertů. Obecenstvo, kapela i celý večer
se vlnily ve spřízněném rytmu a řadu přídavků musel utnout až geniální
guvernér Balbínovy poetické strany voláním, že lidé z okolních domů
chtějí spát. Přesto divákům zůstane v paměti aspoň „encore" bubeníka
Romana Pluhaře, který na závěr vystřihl strhující unplugged-verzi
diskotékového hitu Sandokan.
Během přestávky si Ta Jana našla čas i na krátký rohovor pro iFOLK.
Proč jste si pro pravidelné koncertování vybrali právě Balbínovu poetickou hospůdku?
V Praze je podniků hodně, ale časem člověk zjistí, že mu spousta z nich
něčím nevyhovuje. My jsme nakonec skončili tady, i když to nebyl náš
původní plán. Balbínka se nám líbí počtem míst i atmosférou.
Koneckonců, ani to opečovávané piano není všude.
Jaký je rozdíl mezi hraním ve velkém sále a v takhle důvěrném prostředí?
Rozdíly jsou velké a zaplaťpámbů za ně. K tomu, aby mě hraní bavilo,
totiž potřebuju všechny možné barvy obecenstva. Tady lidi sedí a
opravdu poslouchají, maximálně na konci druhé poloviny, když už mají v
sobě víc panáků, začnou trochu hlučet... Ale ve velkém sále nebo na
festivalu se vůbec nedá předpokládat, že by někdo třeba poslouchal
texty.
Touhu naplnit stadion jsi nikdy neměla?
Že bych se do muziky pustila s ambicí vystoupit ve sportovní hale, to
se určitě říct nedá. Ale jak jsem řekla, potřebuju právě tu barevnost,
takže jsem ráda, když jednou hraju před tisíci lidmi a druhý den před
třiceti. Tohle mi vyhovuje.
Nevadí ti, že se tu nedá tančit?
Jo, někdy mi to strašně vadí. Ale zdejší publikum je s Balbínkou
srostlé - lidi moc dobře vědí, co sem jdou dělat, a i když tady jenom
sedí na židli, očividně jim to nevadí. Pravda je, že občas hrajeme v
nějakém rádoby komorním prostředí, ale nálada je tam tak studená, že by
bylo lepší, kdyby se lidi mohli trošku rozhýbat.
Dneska jste hráli několik nových písní... Připravuješ s kapelou další desku?
S vydavatelstvím Black Point jsme předběžně domluvení na nějakém
horizontu... Album by mohlo vyjít zhruba za rok. Ale nejsme komerční
kapela, která by si řekla, že za měsíc vydá desku, a tak to rychle
naskládala. Tvoříme průběžně, a až to bude, tak to vydáme.